Poznání naší tváře je dúležité, jestli si ju chceme obhájit...
Vaše příspěvky, připomínky, otázky, přání, stížnosti... (všecko jen smysluplné a k tématu) pište na adresu: moravska.orlica@gmail.com

Švédská okupace Moravy za třicetileté války

4. června 2010 v 16:37 | Alda |  Z moravských dějin
Na území Moravy se v prúběhu třicetileté války (1618-48) bojovalo významněji jen v posledních deseti rokách. K prvému pokusu o proniknutí švédských vojsk došlo v červnu 1639 u Jihlavy, kde však byla zastavena moravskou zemskou hotovostí (teda: vojenské oddíly moravských šlechticú) a studentskou legií (teda: dobrovolníky) z Olomouca. Prozatím teda Morava zústala ušetřena švédského řádění, kterým naopak velice byly postiženy sousední Čechy aj Slezsko.
Ovšem v roku 1642 se Švédúm otevřela po vítězné bitvě u Svidnice (v dnešním Polsku) cesta na jih - teda na Moravu. 6. června došlo k bitvě u Holešova, v níž švédské vojsko generála Tortenssona porazilo vojsko habsburského mocnářství (dále užiju označení "císařské"). O pár dnú později byl oblehnut Olomouc. Město se vzdalo po čtyřech dnech a stalo prvým sídlem trvalé švédské posádky na Moravě. Dodatečně se tak ukázala prozíravost přesunutí nejdúležitějšího moravského dokumentu - moravských zemských desek - do Brna, ke kterému došlo už v roku 1641, čímž se Brno stalo hlavním městem Moravy (sídlil tu aj královský tribunál).
Po dobytí Olomouca Švédi obsazovali další středomoravská a severomoravská města, z nichž pro ně byl nejdúležitější Uničov, kde byla umístěna další trvalá vojenská posádka. Ovšem v srpnu toho roku byla švédská vojska z Moravy postupně vytlačena císařskými oddíly arcivévody Leopolda Viléma. Švédi museli opustit města jako Opavu, Litovel či Tovačov, ale v listopadu po vítězné bitvě u Breitenfeldu (2.11. 1642) Leopold Vilém odstoupil z funkce vrchního velitele císařských a Švédúm se začalo opět dařit. Navíc měli na Moravě podporu ve valašských povstalcech, kteří vzdorovali pokusúm císařských o potlačení již přes dvacet rokú.
V červnu 1643 porazilo vojsko generála Tortenssona u Olomouca císařské, kteří město obléhali od jara a následně obsadilo další moravská města aj za významné podpory Valachú (s jejich pomocí byla dobyta třeba Kroměříž). Počátkem září toho roku začali Švédi poprvé obléhat Brno, po pěti dnech se však museli stáhnout a vrátit do severního Německa, kde nečekaně zaútočila spojená dánská a polská vojska. (Dánský král Kristián IV. se přidal na císařskou stranu, protože se obával rústu moci Švédú v Pobaltí a ze stejného dúvodu se k císařským dali aj Poláci). Švédské posádky zústaly v Olomoucu, Šternberku, Uničovu, Fulneku a na Sovincu, jinak velkou část Moravy Švédi vyklidili a v zemi na čas utichl válečný ruch. Do konce roku 1643 se císařský generál Buchheim pokusil osvobodit Olomouc, ale neúspěšně.
Na počátku roku 1644 se císařským oddílúm generála Buchheima a hraběte Rottala podařilo potlačit valašské povstalce. Tu vypukl hrúzný teror, byly vypalovány dědiny a popravováni jejich obyvateli (asi 150 - 200).
6. března 1645 byli císařští (vojsko generálú Hatzfeldta a Götze) poraženi u Jankova, čímž se cesta na Moravu Švédúm znovu otevřela. Rychle obsadili města na jihozápadní, jižní a jihovýchodní Moravě, ubránilo se jen Uherské Hradiště. Z Mikulova odvezli Švédové cennou knihovnu kardinála Dietrichštejna a táhli na Brno, které bylo následně 112 dnú obléháno (3. května - 23. srpna). Obránci města pod vedením schopného Raduita de Souches vytrvali a Švédové teda nakonec odtáhli bez úspěchu do Rakous. Na podzim se vrátili a vyplenili Znojemsko a Jihlavsko. Zřídili v této oblasti několik posádek (v Telči a ve Znojmu například). Ty byly už následujícího roku zrušeny. V roku 1647 pak byla císařskými (velitelé Buchheim a de Souches) osvobozena Jihlava. 
Hrúzná třicetiletá válka se pomalu chýlila ke svojemu konci. Mírové smlouvy byly uzavřeny na přelomu rokú 1648 a 1649, na Moravě však zústaly švédské posádky v Olomoucu, Šternberku, Uničovu, Fulneku a na Sovincu do roku 1650, teprve toho roku odešly a s přestávkami 8 rokú trvající švédská okupace Moravy skončila.

Zdroj: Čapka, František: Dějiny zemí Koruny české v datech

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 akrawi | Web | 17. června 2015 v 19:46 | Reagovat

Omlouvám se, že nic nemůže pomoci. Doufám, že najdete správné řešení. Nezoufejte. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama