Poznání naší tváře je dúležité, jestli si ju chceme obhájit...
Vaše příspěvky, připomínky, otázky, přání, stížnosti... (všecko jen smysluplné a k tématu) pište na adresu: moravska.orlica@gmail.com

Rosprava na obranu jazyka moravského

4. června 2010 v 17:23 | Alda |  Úvahy, fejetony, názory a také podobné
Od roku 2006 egzistuje občanské združení Ústav jazyka moravského (dále užiju jen skratku ÚJM), jehož posláním je kodifikace (teda: utvoření pravidel) spisovné moravštiny. Snahy ÚJM se - kromě jistého pozitivního ohlasu - setkávají aj s rospačitostí Moravanek a Moravanú, s nepochopením, odmítáním takých snah jak něčeho zbytečného. Na následujících řádkách se vám pokusím objasnit, proč považuju vznik spisovné moravštiny za dúležitý činitel zachování moravské svébytnosti a aj proč se stotožňuju s takú jeho podobou, kterú nabízí právě ÚJM (a kterú užívám aj pro psaní článkú na tomto vebu).
Prve teda ke smyslu spisovné moravštiny. Mnozí její vznik považují za zbytečný a poukazují na to, že spisovným jazykem moravského národa može být spisovná čeština v také podobě, jakú známe dneska. Ale jak ste si jistě všimli, obecně užívaný jazyk (média, kultura...) néni onou spisovnou češtinou, jakú známe z pravidel. Je teda jen otázkou času, kdy se pravidla spisovné češtiny přispúsobí tomu obecně užívanému jazyku - pro příklad, také tvary jako "dobrej", "(to) hezký", "bejvat", "tejden", "vokno" se stanou spisovnými. Tyto tvary však sú na Moravě cizí a sú tu přinášeny předvšeckým celostátními, převážně z Prahy řízenými médii (což je aj dúvodem toho, že současný obecně užívaný jazyk vychází právě z pražského, respektive středočeského nářečí). Jestli si teda Morava a moravský národ mají uchovat svoju svébytnost, potřebují taký spisovný jazyk, který odpovídá podobě jazyka užívaného na Moravě. 
A včil dúvod, proč podporuju tu formu spisovné moravštiny, kterú nabízí ÚJM. Někteří moravští vlastenci ju odmítají s tím, že příliš zachovává pravidla spisovné češtiny a málo respektuje regionalizmy. Já si však myslím, že novodobý spisovný moravský jazyk se nemože příliš odchylovat od té formy jazyka, kterú včil známe a užíváme - zavádění přílišného množství regionalizmú, včetně jejich specifických znakú (uvedu příklad: "â") by zbytečně stěžovalo užívání moravštiny ve všeckých oblastech života tak, jak to ÚJM plánuje. Já osobně velice obdivuju všecky, kdož umí mluvit aj psat v některém z moravských nářečí. Sám bych ho však užít nedokázal - bylo by to pro mě jak učit se cizímu jazyku, což by mě od jeho běžného užívání nejspíše odradilo.
Kdo máte zajem s moravštinou a vúbec s ÚJM se blíže zeznámit, tu je odkaz na jejich veb:
Možete tu najít aj slovník spisovné moravštiny.
Pravidla moravštiny pak sú zveřejněna na vebu Hlasu Moravy (tu odkaz):
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MF | 4. června 2010 v 21:44 | Reagovat

Nebál bêch se, že Češi kodifikujó tvarê "dobrej", "bejt", "mejdlo" jako spisovny. V Čechách (zejména východnich) se tato dvóhláska objevêla jož ve 14. stoleti, ha zatim do spisovny normê nepronikla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama