Poznání naší tváře je dúležité, jestli si ju chceme obhájit...
Vaše příspěvky, připomínky, otázky, přání, stížnosti... (všecko jen smysluplné a k tématu) pište na adresu: moravska.orlica@gmail.com

Vilém Hrubý - ke kořenúm Velké Moravy

24. května 2010 v 20:14 | Alda |  Osobnosti

Po takzvaně vítězném únoru v roku 1948 netrvalo dlouho a nastoupivší komunistická garnitura zatočila s tím, co se již pokusila odstranit, tehdy neúspěšně, vláda prvé republiky - zemské zřízení. K 1.1. 1949 se z tří historických zemí stalo 20 krajú, které často nerespektovaly púvodní zemské hranice, zejména v případu zemské hranice mezi Zemí moravskoslezskou a Zemí českou. Z hlediska těch, kdo změnu administrativního zřízení provedli, to byl dúležitý krok k jednotě Československé lidově-demokratické republiky; jinak se však jednalo o necitlivý zásah do tradičního uspořádání, které zde egzistovalo několik staletí.
Ale o tom psát nechcu, jak už napovídá titulek článku. Chcu psát o archeologickém výzkumu především jižní a jihovýchodní Moravy, který komunisti široce podporovali. Jedním z jejich cílú bylo totiž posílit (v prúběhu válečných let a existence tzv. Prvé slovenské republiky poněkud pozapomenutou) ideologii čechoslovakizmu, k čemuž se jim Velká Morava, jako "prvý společný stát Čechú a Slovákú," výborně hodila. Na Moravany poněkud pozapomněli - avšak Moravané nezapomněli na Velkou Moravu. Rozsáhlé archeologické nálezy v okolí Starého Města, Uherského Hradiště a Břeclavi potvrdily, že Velká Morava byla ve svojí době jednou z nejvyspělejších civilizací a patřila k evropským velmocem. Archeologický výzkum byl širé veřejnosti představen na rozsáhlé výstavě zahájené 16. 8. 1963 v Brnu. Ve vztahu k politice komunistú, která měla vést k zastírání přirozených rozdílú mezi jednotlivými národy ČSR, se tak podpora archeologického výzkumu pozústatkú "prvého společného státu Čechú a Slovákú" ukázala jako kontraproduktivní, neboť výstava aj nálezy samotné podpořily uvědomění moravské svébytnosti díky přímému kontaktu s odkazem slavných předkú. Význam výstavy následně přesáhl rámec Moravy aj ČSR - "podívala se" aj do dalších evropských státú, například do Rakouska nebo do Řecka.
Jedním z předních archeologú této doby byl Vilém Hrubý. Narozen 18.11.1912 v Říkovicích, od počátku třicátých let púsobil - coby učitel na měšťanské škole - jako amatérský spolupracovník Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde založil samostatné archeologické oddělení. Po válce, kdy už byl dobře znám díky svojim publikacím z předchozích rokú, se stal zaměstnancem Moravského zemského muzea a od počátku vedl archeologický výzkum, který muzeum provádělo. Jeho bezpochyby nejvýznamnějším objevem byly základy zděného kostelíku v lokalitě zvané Na valách v roku 1949. Tento objev totiž mimo jiné vyvrátil obecně přijímané tvrzení, že Velká Morava neznala zděných staveb. Púl roku po této významné události podobný objev učinil aj další vynikajicí archeolog té doby, pozdější profesor Masarykovy univerzity, Josef Poulík, a to v lokalitě zvané Špitálky.
O svojem objevu vydal Vilém Hrubý v roku 1955 obsáhlé dílo Staré Město-velkomoravské pohřebiště "Na valách." V roku 1957 se stal docentem Masarykovy univerzity v Brnu, kde už několik rokú přednášel archeologii na Filozofické fakultě. Ke konci 60.let chtěl dosáhnout titulu profesorského, avšak zabránily mu v tom politické události. Archeologii věnoval celý život a měl Velkou Moravu upřímně rád. Údajně se aj cítil občanem tohoto dávného státu. Náhlá smrt v roku 1985 přerušila jeho úctyhodné dílo v jednom z jeho vrcholú: ve Starém Městu, v lokalitě zvané Na dědině, byly objeveny základy další zděné stavby, kterou Vilém Hrubý považoval za palác velkomoravských vládcú - Velehrad. Další výzkum tuto domněnku sice nepotvrdil, ale nicméně se jednalo o základy jedné z mála velkomoravských světských staveb. V blízkosti svojeho posledního objevu našel Vilém Hrubý aj místo posledního odpočinku. Jeho dílo, díky němuž možeme dnes Velkou Moravu označit za skutečně vyspělou civilizaci, ho učinilo nesmrtelným, stejně jako je věčný odkaz
říše našich dávných předkú - starých Moravanú.

Zdroj: Pernes, Jiří: Pod moravskou orlicí, kap. Říše Starých Moravanů; kap. Konec Moravy?
          Wikipedie, otevřená encyklopedie, čl. Vilém Hrubý; čl. Země moravskoslezská
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Wicherek | E-mail | 27. srpna 2010 v 11:01 | Reagovat

Vilém Hrubý byl můj strýc - bratr mojí babičky z matčiny strany, no to je celkem nepodstatné - ještě si ho celkem pamatuji - byl to velmi elegantní a zajímavý prvorepublikový člověk  s grácií a šarmem....taky se mi líbilo, že do smrti kouřil.....zdravím a dík za hezký článek o něm...Martin

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama