Poznání naší tváře je dúležité, jestli si ju chceme obhájit...
Vaše příspěvky, připomínky, otázky, přání, stížnosti... (všecko jen smysluplné a k tématu) pište na adresu: moravska.orlica@gmail.com

Morava pod československou vlajkou - za zemskou samosprávu

7. května 2010 v 18:23 | Alda |  Z moravských dějin


28.10. 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika. Proč zrovna toto zdúrazňuju? V každém případu byl její vznik dúležitou událostí v moderních dějinách Moravy (a nejen jí). Otevřeně se přiznám, že když je někdy v televizi (či jinde) koncem října anketa, proč se slaví 28.10. státní svátek (jinými slovy, proč máme volno) a polovina odpovídajících řekne, že neví, su více než mírně znechucen... To ale jen tak na úvod.
V prvých dnech po vyhlášení samostatnosti bylo toto nadšeně oslavováno v ulicích všech moravských měst aj dědin davy slovanských Moravanú, kteří se přihlásili k ideji "československého" národa, jak hlásala oficiální ideologie nově vzniklého státu; nezapomínali však ani na svoju zemskou příslušnost a ulice byly vyzdobeny aj moravskými vlajkami.
Vláda nového státu musela řešit spoustu dúležitých otázek. Jednou z nejdiskutovanějších bylo dosavadní zemské zřízení pocházející z doby Rakouska-Uherska, kterému mnozí vyčítali neefektivnost a finanční náročnost a rovněž bylo považováno za přežitek a za překážku jednoty Československa. (Egzistovalo totiž pouze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; na Slovensku a na Podkarpatské Rusi byl užíván jiný systém).
Zemské sněmy Čech, Moravy a Slezska byly zrušeny 14.11.1918 a od počátku roku 1919 připravovalo Ministerstvo vnitra změnu samosprávy ze zemské na krajskou (župní). Zákon byl schválen 29.2.1920, avšak jeho uvádění do prakse se ukázalo jako problémové.
Už od počátku přípravy krajské samosprávy se proti ní zvedl silný hlas odporu jak v Čechách, tak zejména na Moravě a ve Slezsku. Moravané už v ní tradičně viděli snahu Prahy o ovládnutí Moravy a o centralizaci, o což pražské vládě "v zájmu jednoty Československa" v podstatě šlo. Za zachování zemského zřízení se na Moravě aj ve Slezsku vedla rozsáhlá kampaň, která se promítla aj např. do výsledkú voleb do parlamentu v roku 1920: Čs. strana lidová, která měla právě na Moravě a ve Slezsku silnou základnu voličú, (a proto samozřejmě zaujmala ve snahách o zachování zemského zřízení dúležité pozice) získala téměř 18,9% hlasú (vítězná sociální demokracie měla jen o 3% více), zatímco obhájci krajského zřízení, národní socialisti, získali jen 6,2%. (Jejich celorepublikový výsledek koneckoncú nebyl nikterak oslnivý-získali 8,1%; lidovci je aj v tomto předstihli s 11,1%).
Odpor proti krajskému zřízení spúsobil, že zákon byl zaveden v roku 1923, avšak pouze na Slovensku. V administrativě tímto krokem vznikl zmatek, protože v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se užívalo samosprávy zemské dle rakouského modelu, na Slovensku krajské a na Podkarpatské Rusi vycházející z modelu uherského. Toto vedlo až k tomu, že v roku 1928 byl zákon o krajském (župním) zřízení zrušen a nahrazen zákonem vracejícím se k zemské samosprávě. Navíc došlo ke sloučení Země moravské a Země slezské do jediné samosprávní oblasti-Země moravskoslezské (k 1.12.1928), což vyvolalo ve Slezsku četné protesty.
Zemská samospráva Moravy tedy zústala zachována. Hlavním městem bylo aj nadále Brno. V čele Země moravskoslezské stálo Zemské zastupitelstvo, mající 60 členú a Zemský výbor, volený ze členú zastupitelstva, mající 12 členú. Oboum orgánúm předsedal zemský prezident. Tuto funkci vykonával dr.Jan Černý, který byl předtím moravským zemským prezidentem od roku 1920, až do roku 1939; posledním zemským prezidentem, ve funkci od května do listopadu 1941, byl dr. Jaroslav Mezník-nepodařilo se mně najít, kdo funkci zastával v letech 1939-41, možete doplnit?
Samospráva však neměla také pravomoce, jak dřívější zemský sněm za dob Markrabství moravského, dúležitější rozhodnutí (tvorba zákonú, soudnictví) zústávala na pražské vládě. Význam moravské (či moravskoslezské) samosprávy za prvé republiky proto dnes bývá zpochybňován. Aj samotné začlenění Moravy (tj. Markrabství moravského) do v roku 1918 se rodícího československého státu, při zběžném pohledu přirozené, se može při dúkladnějším prozkoumání tehdejší situace zdát přinejmenším jako výsledek revolučního aktu. Vždyť zákonní představitelé Markrabství, teda moravský zemský sněm, o začlenění nikdy nejednal, ani k tomu neměl příležitost. Mezi zájemci o dějiny Moravy, ať už laiky či odborníky bude tato událost bezpochyby stále otázkou bez odpovědi. Zachování zemského zřízení však bylo pro Moravany prvé republiky nesporně dúležité pro zachování jejich tváře a svébytnosti, především z hlediska tradic, kultury a umění. Pro příklad možeme uvést "barda Moravy a Slezska," Petra Bezruče nebo národopisný spolek Moravskoslovenská společnost, který v tomto období usiloval o zmapování aj zachování moravské a slovenské svébytnosti (osud ho později zavál až ke kolaborantské činnosti za období Protektorátu Čechy a Morava), čímž přispěl k utváření nejen moravského národního povědomí, ale aj dobrých vztahú a soužití Moravanú a Slovákú.

Zdroj: Pernes, Jiří: Pod moravskou orlicí, kap. Společný osud
         Wikipedie, otevřená encyklopedie, čl. Volby do parlamentu Československé republiky 1920; čl.Podkarpatská Rus; čl. Země moravskoslezská
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama