Poznání naší tváře je dúležité, jestli si ju chceme obhájit...
Vaše příspěvky, připomínky, otázky, přání, stížnosti... (všecko jen smysluplné a k tématu) pište na adresu: moravska.orlica@gmail.com

Karel starší ze Žerotína - Největší Moravan?

7. května 2010 v 16:06 | Alda |  Osobnosti
zerotin

Jedna z nejvýznamnějších osobností moravských dějin. Šlechtic a politik předbělohorského období se proslavil nejen jako vynikajicí řečník a diplomat, ale především jako přední představitel moravského patriotizmu. Na svojich cestách se seznámil s předními osobnostmi západoevropské politiky. Ovládal čtyři cizí jazyky-francouzštinu, latinu, němčinu a italštinu. Významně také podporoval Jednotu bratrskou.
Ke konci 16.staletí se stal vúdčí osobností protestantské stavovské opozice, načež ho kardinál Zikmund z Dietrichštejna obvinil z "velezrádného spojení s Francií" a "zlehčování císařského majestátu." Žerotín v následném vleklém soudním procesu dokázal svoje neprávem pošpiněné jméno očistit, pak se však stáhl do ústraní. V roce 1606 ho za toto kritizoval jeho přítel Jiřík z Hodic, který mu vyčítal, že "zle dělá, když dary boží (teda: řečnické nadání a politický rozhled) v sobě udušuje." Žerotín na to reagoval rozsáhlým dopisem, který je znám pod názvem "Apologie neb Obrana ku panu Jiříku z Hodic." V tomto dílu tvrdě kritizuje poměry na Moravě a v Čechách aj samotného císaře: "Ale jak k J. Mti (teda: Jeho Milosti, císaři Rudolfu II.) jest těžký přístup a jak nesnadně se audiencí dochází, o tom ač všickni vědí, já však jsem toho živý svědek, který sem sobě toho ani vyprositi, ani vymluviti, ani dokoupiti, ani žádným způsobem vyprakticirovati (teda: zařídit) nemohl, abych mohl [...] čtyry slova osobně s J. Mtí promluviti..."
V roku 1607 se Žerotín ve sporu Rudolfa II. a jeho bratra Matyáše Habsburského postavil na stranu Matyášovu a zasloužil se o vznik rakousko-uhersko-moravské koalice, která Matyáše podporovala. Pokusil se do ní zapojit aj české stavy, ale neuspěl, což vedlo k rozdělení Čech a Moravy. Na následném bartolomějském sněmu v Brnu potvrdil Matyáš svrchovanost, svobody a privilegia Moravy a Karla staršího ze Žerotína jako moravského zemského hejtmana. Žerotín tento úřad zastával do roku 1615, kdy pod sílícím tlakem katolické strany odešel.
Do politiky se zapojil ještě jednou, v roku 1618, kdy usiloval o mírové vyřešení sporú mezi stavy a císařem. Když nezabránil propuknutí stavovského povstání, pokusil se alespoň přesvědčit moravskou šlechtu, aby se do povstání nezapojila a raději vyjednávala, ani toto se mu však nakonec nepodařilo. Ztroskotala aj mírová jednání s novým císařem Ferdinandem II. Jejich výsledkem bylo "pouze" to, že po porážce stavovského povstání mohl jako jeden z mála nekatolíkú zústat v zemi. Na svojich panstvích pak poskytoval útočiště protestantúm (například J.A.Komenskému) a zasloužil se aj o přesunutí tiskárny Jednoty bratrské do polského Lešna a její knihovny do Vratislavi.
Jeho výrazné vymezení moravských zájmú vúči politice české šlechty dobře dokazuje jeho reakce na výzvu českých stavú, aby se Moravané připojili k jejich povstání: "Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich [porážek], ale vina bude naprosto jejich. Poněvadž sami sebe opustili, nemohou si stěžovat, opustíme-li je my a jiní."
zdroje: Wikipedie
                                                                  Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
            O Moravě pro Moravany
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama